Pokud si nedohodnete nic jiného, zákon říká 30 dnů od doručení faktury nebo od dodání práce/zboží (podle toho, co nastane dřív). Přesně tomuhle, kdy nastává splatnost faktury, se věnuje celý tenhle článek.
Můžete si ale dohodnout i kratší splatnost (třeba 14 dnů – to je u freelancerů běžné) nebo delší. Pozor ale: splatnost nad 60 dnů musí být výslovně domluvená ve smlouvě a nesmí být pro vás jako věřitele nevýhodná.
Důležité: samotná faktura nemůže určit splatnost. Faktura je jen výzva k platbě. Splatnost určuje smlouva nebo dohoda mezi vámi a klientem. V praxi se ale splatnost uvedená na faktuře běžně respektuje.
Od kdy se splatnost počítá
Zákonná lhůta 30 dnů běží od doručení faktury, nebo od dodání práce či zboží — podle toho, co nastane později, ne dřív. Pokud tedy práci dokončíte 1. března, ale fakturu pošlete až 10. března, splatnost se počítá od 10. března, ne od 1. Naopak pokud fakturu pošlete předem a práci dokončíte později, rozhoduje až moment dodání. V praxi to znamená, že vám se vyplatí fakturu vystavit a odeslat co nejdřív po dokončení zakázky — každý den prodlevy na vaší straně posouvá i datum, kdy vám reálně přijdou peníze.
Jak dokázat, kdy byla faktura doručena
U sporů o splatnost je klíčové umět doložit, kdy faktura odběrateli skutečně dorazila. E-mail je v tomhle ohledu slabší důkaz než datová schránka, protože se u něj hůř prokazuje doručení (jen odeslání) — proto se u důležitějších nebo sporných zakázek vyplatí použít doporučené doručení, potvrzení o přečtení, nebo si od klienta nechat doručení potvrdit zpětným e-mailem. Fakturační aplikace, které fakturu posílají samy, navíc obvykle uchovávají log o tom, kdy byl e-mail odeslán — to se hodí jako podpůrný důkaz, i když právně nejde o potvrzení doručení.
Co když klient splatnost jednostranně změní
Někteří odběratelé (typicky větší firmy) mají ve svých obchodních podmínkách uvedeno, že platí až po 60 nebo 90 dnech, bez ohledu na to, co uvedete na své faktuře. Pokud jste se na takové delší splatnosti výslovně nedohodli, nejste jí vázaní — vaše zákonná nebo smluvní splatnost platí bez ohledu na to, co si klient sám dopíše do systému. V praxi ale vymáhání proti velkému odběrateli bývá citlivé kvůli budoucí spolupráci, takže se vyplatí splatnost ujasnit už při objednávce, ne až při placení.
Splatnost a zálohové faktury
U zálohových a proforma faktur si splatnost stanovujete zcela volně, protože nejde o daňový doklad a žádný zákonný limit se na ně nevztahuje. V praxi bývá kratší než u běžné faktury — obvykle 3 až 7 dní — protože účelem zálohy je zajistit prostředky ještě před zahájením práce, ne dát klientovi dlouhý čas na rozmyšlenou.
Co když faktura splatnost vůbec neuvádí
Pokud na faktuře splatnost omylem neuvedete, neznamená to, že si klient může platbu odložit donekonečna — uplatní se zákonná lhůta 30 dnů od doručení faktury nebo dodání práce, stejně jako byste žádnou jinou dohodu neměli. Chybějící údaj o splatnosti tedy fakturu nedělá neplatnou ani nezpůsobuje, že byste na platbu neměli nárok; jen se v případě sporu musíte spolehnout na zákonnou lhůtu místo na jasně uvedené datum na dokladu. V praxi je ale lepší splatnost vždy uvést explicitně — klient tak přesně ví, dokdy má platit, a vy máte jasný referenční bod pro případné upomínky nebo úrok z prodlení.
Splatnost u faktur v cizí měně
U faktur vystavených v eurech nebo jiné cizí měně platí pro splatnost stejná pravidla jako u korunových dokladů — zákonná lhůta i možnost sjednat kratší nebo delší termín se neliší podle měny. Jediné, na co si dát pozor, je formulace data splatnosti tak, aby nevznikla nejasnost kvůli časovým pásmům nebo bankovním svátkům v zemi klienta — u zahraničních plateb totiž převod peněz i o den nebo dva trvá déle než u tuzemského bankovního převodu, takže se vyplatí počítat s rezervou, než platbu začnete reálně urgovat.
💡 Jak na to ve Fakturyonu: V Nastavení si zvolíte výchozí splatnost (např. 14 dní). Navíc můžete každému kontaktu v adresáři nastavit individuální splatnost – ta se pak automaticky použije při vystavení faktury pro daného klienta.