Tohle je téma, které začínající podnikatele často mate, tak to vezměme jednoduše: hledáte frázi „nákup zboží z EU neplátce“? Přesně to je obsah tohoto článku.
Nakupujete zboží z EU (třeba z německého e-shopu)? Jako neplátce DPH nakupujete normálně včetně DPH té země, ze které zboží pochází. Nic dalšího neřešíte. Ale pozor: sledujte celkovou hodnotu svých nákupů – pokud překročíte určitý limit, můžete se stát identifikovanou osobou.
Prodáváte zboží do EU? Jako neplátce prodáváte bez DPH, stejně jako v Česku. Na dokladech nesmíte DPH uvádět.
Nakupujete služby z EU (hosting, reklama, software)? To je ta past s identifikovanou osobou – viz sekce výše. Musíte se registrovat a přiznat DPH.
Nákup zboží ze zemí mimo EU (třetí země)
Pozor, výše popsaná pravidla platí jen pro obchod uvnitř Evropské unie. Pokud nakupujete zboží mimo EU – třeba z Číny, USA nebo Velké Británie – jde o dovoz, a ten se řídí úplně jinými pravidly než nákup z Německa nebo Polska. Zboží prochází celním řízením, vzniká povinnost zaplatit clo (u zásilek do 150 eur je od cla osvobozeno) a dovozní DPH, kterou platíte přímo celnímu úřadu bez ohledu na to, jestli jste plátce DPH, nebo ne. Osvobození od DPH pro drobné zásilky do 22 eur bylo zrušeno už v roce 2021, takže dnes se DPH platí prakticky u každého dovozu ze zemí mimo EU. Částku obvykle musíte uhradit do 10 dnů od vyměření.
Intrastat – hlášení pohybu zboží v EU
Pokud s Evropskou unií obchodujete zbožím ve větším objemu, může vám navíc vzniknout povinnost podávat statistické hlášení Intrastat – přehled o zboží, které jste přijali z jiných zemí EU nebo do nich odeslali. Povinnost vzniká, jakmile hodnota přijatého nebo odeslaného zboží v daném směru překročí stanovený práh za kalendářní rok; oba směry (přijaté i odeslané zboží) se sledují zvlášť. Pro drobné OSVČ a začínající e-shopy jde o hranici, kterou v běžném provozu překročí jen málokdo, ale s rostoucím obratem má smysl si limit hlídat. Aktuální hranici najdete na webu Českého statistického úřadu, který Intrastat spravuje.
Co dělá z OSVČ „malého“ obchodníka se zbožím v EU
Nákup a prodej zboží mezi členskými státy EU se liší od nákupu služeb v jedné podstatné věci: zatímco u služeb (hosting, reklama, software) se stáváte identifikovanou osobou prakticky ihned, u zboží platí samostatný roční limit. Do jeho překročení nakupujete zboží normálně jako běžný zákazník – zaplatíte cenu včetně zahraniční DPH a nic dalšího neřešíte. Jakmile limit překročíte, situace se mění a je potřeba se zaregistrovat jako identifikovaná osoba i kvůli zboží, ne jen kvůli nakupovaným službám. Přesnou aktuální hranici najdete v článku o identifikované osobě, který tenhle limit rozebírá podrobněji.
Vratka DPH ze zahraničí
Zvláštní situace nastává, pokud jako neplátce DPH nakoupíte v zahraničí zboží nebo služby, u kterých vám prodejce omylem naúčtoval DPH, přestože podle pravidel měl fakturovat bez daně (třeba v režimu reverse charge). V takovém případě se obraťte přímo na dodavatele s žádostí o opravu dokladu – vratku zahraniční DPH totiž jako neplátce přes český finanční úřad zpětně nezískáte, systém vrácení daně (VAT refund) je určený primárně pro plátce DPH. Proto se vždy vyplatí zkontrolovat, že vám zahraniční dodavatel fakturuje správně už při vystavení dokladu, ne až dodatečně.
Kdy se vyplatí poradit s účetní
Pravidla pro nákup a prodej zboží v EU mají dost výjimek a hraničních situací – kombinace typu zboží, limitu, statusu odběratele a země původu snadno vytvoří kombinaci, kterou obecný návod nepokryje. Pokud obchodujete s EU pravidelně a ve větších objemech, vyplatí se probrat konkrétní nastavení s účetní nebo daňovým poradcem – jednorázová konzultace vás vyjde levněji než dodatečně doměřená DPH kvůli špatně vyhodnocené situaci.
💡 Jak na to ve Fakturyonu: Pokud fakturujete odběratelům v EU, Fakturyon podporuje zadání lokálního DIČ odběratele (např. slovenské IČ DPH) a fakturaci v cizí měně s automatickým kurzem.