1.1 Klíčové zákony
Fakturaci v České republice upravuje několik právních předpisů:
Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.)
- § 435 – povinnosti podnikatele ohledně označení na obchodních listinách (tedy i fakturách): jméno, sídlo, údaj o zápisu v rejstříku.
- § 1963 – splatnost ceny ve vzájemných závazcích podnikatelů (standardně 30 dnů).
Zákon o DPH (zákon č. 235/2004 Sb.)
- § 26–35 – pravidla pro daňové doklady.
- § 29 – náležitosti daňového dokladu (pro plátce DPH).
- § 30a – zjednodušený daňový doklad (do 10 000 Kč).
- § 92a–92i – přenesená daňová povinnost (reverse charge).
Zákon o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.)
- Povinnost vést účetní doklady, archivace, forma dokladů pro účetní jednotky.
Zákon o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.)
- Daňová evidence, paušální výdaje, paušální daň.
1.2 Důležitý terminologický poznatek
Český zákon formálně pojem „faktura“ nezná. Jedná se o obchodní listinu / výzvu k úhradě. Povinné náležitosti tedy vychází z občanského zákoníku (pro všechny podnikatele) a zákona o DPH (pro plátce DPH, kde se faktury stávají daňovými doklady).