Slovensko bývá pro české živnostníky a malé firmy první zahraniční trh. Jazyková blízkost svádí k dojmu, že fakturace tam funguje úplně stejně jako doma. Z pohledu DPH je to ale plnohodnotné zahraničí — jiný členský stát Evropské unie. Než vystavíte první fakturu slovenskému odběrateli, ujasněte si dvě věci: zda jste plátce DPH a komu vlastně fakturujete.
Čtyři situace, které je potřeba rozlišit
Správný postup se odvíjí od kombinace vašeho postavení vůči DPH a typu zákazníka. V praxi jde o čtyři situace:
- neplátce DPH fakturuje slovenskému podnikateli,
- plátce DPH fakturuje slovenskému podnikateli,
- fakturujete slovenskému spotřebiteli, tedy nepodnikateli,
- prodáváte na Slovensko zboží.
Projdeme je jednu po druhé.
1. Neplátce DPH fakturuje slovenskému podnikateli
Tady číhá největší past. Jakmile jako neplátce poskytnete službu podnikateli z jiného státu EU, musíte se ještě před poskytnutím první služby registrovat u Finanční správy jako identifikovaná osoba. Plátcem DPH se tím nestáváte — tuzemským klientům fakturujete dál bez daně — ale k přeshraničním službám vám přibudou nové povinnosti: DIČ na faktuře, přiznání a souhrnné hlášení.
Celé téma včetně registrace jsme podrobně rozebrali v článku o identifikované osobě. Pokud jste neplátce a chystáte první slovenskou zakázku, přečtěte si ho dřív, než fakturu vystavíte.
2. Plátce DPH fakturuje slovenskému podnikateli
Pro plátce platí u služeb poskytovaných podnikatelům z EU režim přenesené daňové povinnosti, známý jako reverse charge. Daň nepřiznáváte vy, ale váš slovenský zákazník ve své zemi. Na faktuře to musí být jednoznačně poznat:
- částku fakturujete bez české DPH,
- na faktuře uvedete větu „Daň odvede zákazník“,
- nechybí DIČ obou stran — vaše i odběratelovo,
- plnění následně vykážete v souhrnném hlášení.
Před vystavením faktury si DIČ odběratele ověřte v systému VIES, který provozuje Evropská komise. Pokud slovenské DIČ neexistuje nebo není platné pro přeshraniční obchod, nemůžete odběratele pro účely reverse charge považovat za podnikatele a museli byste postupovat jako u spotřebitele. Ověření zabere minutu a ušetří vám dohadování s úřady i se zákazníkem.
3. Fakturace slovenskému spotřebiteli
Poskytujete-li služby nepodnikateli, ve většině případů se nic zvláštního neděje: jste-li plátce, účtujete českou DPH úplně stejně, jako byste fakturovali klientovi z Prahy nebo Brna. Jste-li neplátce, fakturujete bez daně jako doposud.
U některých služeb ale platí výjimky — typicky u služeb vztahujících se k nemovitosti na Slovensku, u vstupného na akce nebo u digitálních služeb pro spotřebitele. Tam může vzniknout povinnost odvést daň na Slovensku. Aby se kvůli tomu podnikatelé nemuseli registrovat k dani v každé zemi zvlášť, existuje režim jednoho správního místa (OSS). Pokud se vás některá z výjimek týká, prostudujte si ho.
4. Prodej zboží na Slovensko
Zboží má vlastní pravidla, která se od služeb liší — jinak dopadají na plátce a jinak na neplátce a záleží i na tom, zda prodáváte firmám, nebo koncovým zákazníkům. Než začnete zboží přes hranice prodávat nebo nakupovat, projděte si náš samostatný průvodce nákupem a prodejem zboží v EU.
V jaké měně fakturovat
Měna je čistě věc dohody se zákazníkem. Slovenskému odběrateli můžete fakturovat v eurech i v korunách — žádný předpis vám měnu nenařizuje. V praxi slovenské firmy pochopitelně preferují eura, protože je to jejich domácí měna a nemusejí řešit kurzové rozdíly.
Pokud jste plátce DPH nebo identifikovaná osoba, budete částky z eurových faktur přepočítávat na koruny pro daňové účely — nejčastěji kurzem České národní banky. Podrobnosti o kurzech a praktickém nastavení najdete v článku o fakturaci v cizí měně.
💡 Jak na to ve Fakturyonu: Fakturu pro slovenského klienta vystavíte v eurech i v dalších měnách a v případě potřeby ji připravíte také v angličtině. Přehledy na nástěnce vám přitom ukážou, jak se daří tuzemským i zahraničním zakázkám dohromady.
V jakém jazyce má faktura být
Faktura vystavená českým podnikatelem se řídí českými předpisy, a čeština je proto naprosto v pořádku — slovenský zákazník jí bez potíží porozumí. Nic vám ovšem nebrání vystavit fakturu v angličtině nebo dvojjazyčně, pokud to klient vyžaduje, například kvůli nadnárodní matce. Počítejte jen s tím, že správce daně může u dokladu v cizím jazyce požadovat překlad.
Nejčastější chyby při fakturaci na Slovensko
Z praxe se stále dokola opakuje několik přehmatů:
- Neplátce zapomene na identifikovanou osobu. Registrace má proběhnout před poskytnutím první služby, ne až po ní.
- Chybí věta „Daň odvede zákazník“. Bez ní není z faktury zřejmé, že jde o reverse charge, a odběratel ji nejspíš vrátí k opravě.
- Na faktuře není DIČ odběratele. U přeshraničního plnění mezi podnikateli musí být DIČ obou stran.
- DIČ nikdo neověřil ve VIES. Fakturovat bez daně někomu, kdo platné DIČ nemá, je problém, který zůstane na vás.
- Zapomenuté souhrnné hlášení. Vystavením faktury povinnosti nekončí — plnění je potřeba také vykázat.
- Omylem účtovaná česká DPH podnikateli. Slovenská firma vám takovou fakturu vrátí, protože si českou daň nemůže běžně odečíst.
Shrnutí
Fakturace na Slovensko není složitá, pokud si na začátku správně určíte svou situaci. Neplátce myslí hlavně na registraci identifikované osoby, plátce na reverse charge, větu „Daň odvede zákazník“, ověření DIČ a souhrnné hlášení. U spotřebitelů většinou stačí běžný režim jako v tuzemsku, u zboží platí vlastní pravidla. Měnu i jazyk faktury si zvolíte podle dohody s klientem — a zbytek už je jen o tom, mít doklady v pořádku a vystavené včas.
