Jedna platba měsíčně a od státu máte celý rok pokoj. Žádné daňové přiznání, žádné přehledy pro ČSSZ ani zdravotní pojišťovnu. Tak zní hlavní lákadlo paušální daně. Pro spoustu živnostníků skutečně platí — ale ne pro všechny. Než se přihlásíte, spočítejte si, jestli za jednoduchost nezaplatíte víc, než musíte. Tento článek vám s rozhodnutím pomůže.
Jak paušální daň funguje
Paušální daň spojuje tři povinné platby do jedné. Místo abyste zvlášť řešili daň z příjmů, sociální pojištění a zdravotní pojištění, posíláte každý měsíc jednu částku Finanční správě. Ta ji za vás rozdělí mezi všechny tři instituce.
Hlavní úspora ovšem není v penězích, ale v administrativě. V paušálním režimu:
- nepodáváte daňové přiznání k dani z příjmů,
- nepodáváte přehled o příjmech a výdajích pro ČSSZ ani pro zdravotní pojišťovnu,
- nemusíte kvůli dani prokazovat výdaje — výše platby se od nich neodvíjí.
Evidenci příjmů si ale vést musíte. Jen tak v případě kontroly doložíte, že jste nepřekročili limit svého pásma. Výše měsíční platby se navíc každý rok mění, proto konkrétní částky záměrně neuvádíme — aktuální hodnoty najdete na webu Finanční správy.
Kdo může do paušálního režimu vstoupit
Podmínky vstupu jsou tři:
- podnikáte jako OSVČ,
- nejste plátce DPH — postavení identifikované osoby ale překážkou není,
- vaše příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly 2 000 000 Kč za kalendářní rok.
Tři pásma podle příjmů
Paušální daň není jedna částka pro všechny. Existují tři pásma a o zařazení rozhoduje výše příjmů spolu s tím, jaký výdajový paušál byste u své činnosti mohli uplatnit:
- První pásmo — příjmy do 1 milionu Kč, bez ohledu na obor podnikání.
- Druhé pásmo — příjmy do 1,5 milionu Kč, pokud by se na vás vztahoval 80% nebo 60% výdajový paušál.
- Třetí pásmo — příjmy do 2 milionů Kč, pokud by se na vás vztahoval 80% výdajový paušál.
Čím vyšší pásmo, tím vyšší měsíční platba. Konkrétní částky pro jednotlivá pásma zveřejňuje Finanční správa vždy pro daný rok.
Komu se paušální daň vyplatí
Paušální daň dává největší smysl, když se vás týká většina z následujících bodů:
- Máte nízké skutečné výdaje. Prodáváte hlavně svůj čas a znalosti — typicky konzultanti, programátoři, lektoři nebo grafici.
- Neuplatňujete slevy na dani ani odpočty. Nemáte daňové zvýhodnění na děti, vyživovaného manžela či manželku, neodečítáte úroky z hypotéky ani dary.
- Chcete minimum administrativy. Jedna trvalá platba v bance a žádné formuláře na jaře.
- Vaše příjmy jsou stabilní a s rezervou pod limitem pásma. Nehrozí, že byste hranici nečekaně přeskočili.
Komu se nevyplatí
Existují tři typické situace, kdy je lepší zůstat u klasického zdanění:
- Vysoké skutečné výdaje. Pokud nakupujete materiál, zboží nebo subdodávky, může vám standardní režim se skutečnými výdaji či výdajovým paušálem vyjít levněji. Vyplatí se obě varianty propočítat.
- Slevy na dani a daňové bonusy propadnou. V paušálním režimu nelze uplatnit daňové zvýhodnění na děti, slevu na manžela či manželku ani nezdanitelné části základu daně. Rodič dvou dětí tak může přijít o víc, než na jednoduchosti ušetří. Co všechno jde v klasickém režimu uplatnit, shrnuje článek o slevách na dani.
- Hypotéka a dokládání příjmů. Bez daňového přiznání se bance hůř prokazuje výše příjmů. Pokud v nejbližších letech plánujete žádat o úvěr, proberte situaci předem se svou bankou nebo poradcem.
Jak a dokdy se přihlásit
Do paušálního režimu se vstupuje oznámením podaným Finanční správě, a to nejpozději do 10. ledna roku, od kterého chcete paušální daň platit. Kdo termín propásne, čeká na další rok. Pokud teprve zahajujete podnikání, můžete oznámení podat rovnou při startu činnosti.
Rozhodnutí přitom není navždy — z režimu lze k začátku dalšího roku zase dobrovolně vystoupit a vrátit se ke klasickému zdanění.
Kdy z paušální daně vypadnete
Režim může skončit i nedobrovolně, pokud přestanete splňovat podmínky. Nejčastější důvody jsou dva:
- vaše příjmy ze samostatné činnosti překročí 2 miliony Kč,
- stanete se plátcem DPH — co všechno se do rozhodného obratu počítá, popisujeme v článku o obratu pro DPH.
V takovém případě za daný rok podáte klasické daňové přiznání i oba přehledy a daň s pojistným se dopočítají standardním způsobem. To znamená najednou dohnat administrativu, které jste se chtěli vyhnout. Proto se vyplatí hlídat si příjmy průběžně, ne až v prosinci.
💡 Jak na to ve Fakturyonu: Přehledy a grafy na nástěnce ukazují vaše příjmy za celý rok na jednom místě, takže včas uvidíte, jak daleko jste od limitu svého pásma i od hranice obratu pro DPH.
Jak se rozhodnout
Sečtěte si, kolik byste zaplatili v klasickém režimu — daň po slevách plus sociální a zdravotní pojištění — a porovnejte to s ročním součtem paušálních plateb pro vaše pásmo. Počítejte přitom s reálnými výdaji i se všemi slevami, na které máte nárok. Orientační přehled toho, co OSVČ státu odvádí, najdete v článku kolik budu platit státu každý měsíc.
Pokud vám vyjde úspora nebo alespoň srovnatelná částka, je paušální daň díky minimu administrativy jasná volba. Pokud byste prodělali na slevách či výdajích, zůstaňte u klasického zdanění. A ať se rozhodnete jakkoli, faktury vystavujete pořád stejně — režim zdanění na náležitosti faktur vliv nemá.
